Dnes je: 29. 03. 2024   Hlavní stránka Seznam rubrik | Ke stažení | Důležité odkazy |  
RESULT CONSULTING s.r.o.

GDPR READY!

  Hlavní nabídkakulatý roh

Hlavní stránka

Důležité odkazy

Ke stažení ...

  Údaje o společnostikulatý roh

RESULT CONSULTING s.r.o.
Jasmínová 244, Most, 434 01
IČ: 272 86 941
DIČ: CZ27286941
Spisová značka:
C 22654 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem
Registrované bankovní účty:
2100174007 / 2010 FIO
200160156 / 0300 ČSOB
Tel: +420 774.277.770
Tel: +420 774.277.774
Tel: +420 602.441.541
info@resultconsulting.cz
ID DS: kbdxf3q

  Daňový poradcekulatý roh

Komora daňových poradců ČR
Daňový poradce č. 1625

* Kontrolní hlášení DPH 2016

Vydáno dne 16. 12. 2015 (2556 přečtení)

Základní přehled ke Kontrolnímu hlášení od 1.1.2016

V rámci boje proti daňovým únikům a podvodům zavádí finanční správa od roku 2016 novou povinnost pro plátce daně z přidané hodnoty, a to podávat kontrolní hlášení. V kontrolních hlášeních plátci uvádějí vybrané údaje ze své daňové evidence. Finanční správa hodlá využít takto získané údaje k analýze, na jejímž základě pak bude stavět svou kontrolní činnost (od toho název kontrolní hlášení).

§
Institut kontrolního hlášení byl přijat zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH) a další související zákony. Kontrolní hlášení upravují ustanovení § 101c - § 101i ZDPH.

Co je to kontrolní hlášení a k čemu slouží?
Kontrolní hlášení je výkaz, jehož obsah je přesně stanoven a který musí plátce elektronicky podat, pokud tak stanoví ZDPH. Kontrolní hlášení, jak již bylo uvedeno výše, slouží zejména pro kontrolní činnost správce daně.
Jedná se o výkaz, kde plátce uvádí svá přijatá a uskutečněná plnění, u nichž to stanoví zákon. Některé údaje jsou uváděny v členění dle jednotlivých daňových dokladů, jiné souhrnně. Ne všechny údaje, které se uvádějí v daňovém přiznání, budou vyplňovány i v kontrolním hlášení.

Která podání kontrolní hlášení nahrazuje a která nikoliv?
Vzhledem k tomu, že kontrolní hlášení v sobě zahrnuje i přijatá a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku, nahrazuje kontrolní hlášení povinné podávání výpisů z evidence pro daňové účely dle § 92a odst. 5 ZDPH. Obdobně, pokud plátce provádí opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, nemusí již od roku 2016 jako přílohu k daňovému přiznání předložit výpis z přehledu oprav pro daňové účely dle § 44 odst. 4 písm. b) ZDPH, neboť i tyto údaje zahrnuje kontrolní hlášení.
Naopak, souhrnné hlášení, které v souladu s § 102 ZDPH podává plátce, který dodal zboží do jiného členského státu nebo poskytnul službu s místem plnění dle § 9 odst. 1 ZDPH v jiném členském státě, bude muset plátce podávat i nadále.
Kromě výše uvedeného nadále platí § 100 a § 100a ZDPH, které plátci a identifikované osobě ukládá vést evidenci pro účely DPH, kterou předkládají správci daně jen na vyžádání. Její členění odpovídá struktuře DAP. Oproti údajům v kontrolním hlášení je potřeba vést evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně, a rovněž přehled obchodního majetku a evidenci týkající se zasílání zboží do jiného členského státu.

Odkdy je nutno podávat kontrolní hlášení?
Poprvé vzniká povinnost podat kontrolní hlášení za leden 2016 nebo za 1. čtvrtletí 2016.

Kdo je povinen podat kontrolní hlášení?
Povinnost podat kontrolní hlášení může vzniknout jedině plátci, nikdy identifikované osobě.
Musí plátce podat kontrolní hlášení, i když nemá žádná uskutečněná ani přijatá plnění? Odpověď zní NE. Na rozdíl od daňového přiznání, které má plátce povinnost podat, i když neuskutečnil ani nepřijal žádné plnění, u kontrolního hlášení toto neplatí.

Co se v kontrolním hlášení neuvádí?
Z výčtu výše uvedených plnění, která se v kontrolním hlášení uvádějí, je tedy zřejmé, že ne všechny údaje, které plátce uvádí v přiznání k dani z přidané hodnoty, bude správci daně podrobně sdělovat i v kontrolním hlášení.

Do kontrolního hlášení se neuvádí:
- dovoz zboží (ř. 7, 8, 32 daňového přiznání),
- dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, přemístění zboží do jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu zjednodušeným postupem formou třístranného obchodu prostřední osobou (ř. 20 a 31 přiznání) – podrobný rozpis těchto plnění plátce nadále uvádí v souhrnném hlášení, kód 0,1,2,
- poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě osobě registrované k dani v jiném členském státě (ř. 21 přiznání) – podrobný rozpis těchto plnění plátce nadále uvádí v souhrnném hlášení – kód 3,
- vývoz zboží do třetích zemí (ř. 22 přiznání),
- dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě (ř. 23 přiznání),
- zasílání zboží do jiného členského státu (ř. 24 přiznání),
- ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně uváděná na řádku 26 přiznání, s výjimkou dodání zlata ve zvláštním režimu pro investiční zlato,
- pořízení zboží zjednodušeným postupem formou třístranného obchodu prostřední osobou (ř. 30 přiznání),
- uplatňovaný nárok na odpočet daně u samovyměření a daně vyměřené celním úřadem (ř. 42, 43 a 44 přiznání),
- korekce odpočtů daně, úprava odpočtu daně, pořízený dlouhodobý majetek (ř. 45, 47 a 60 přiznání),
- plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (ř. 50 přiznání),
- údaje související s krácením nároku na odpočet daně (ř. 51, 52 a 53 přiznání),
- vrácení daně (ř. 61 přiznání).


Za jaké období a v jakých lhůtách se kontrolní hlášení podává?
Právnická osoba podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Znamená to, že i právnické osoby, které mají čtvrtletní zdaňovací období, či právnické osoby nacházející se v insolvenčním řízení apod. budou bez ohledu na způsob podání daňového přiznání podávat kontrolní hlášení měsíčně.

U fyzické osoby kopíruje kontrolní hlášení podávání daňových přiznání a je podáváno ve stejné lhůtě. Fyzická osoba, čtvrtletní plátce, jej tedy podá čtvrtletně, měsíční plátce měsíčně a v případě dělení klasického zdaňovacího období bude stejným způsobem děleno i podání kontrolního hlášení. Odpovídat bude i lhůta pro podání přiznání a kontrolního hlášení. Toto se bude týkat např. fyzických osob nacházejících se v insolvenci, v případě úmrtí plátce apod.

V případě skupinové registrace podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny měsíčně obdobně jako právnická osoba (skupina má měsíční zdaňovací období).
Při podání kontrolního hlášení osobou určeného společníka v případě osob podnikajících na základě smlouvy o společnosti dle § 2716 NOZ (dříve sdružení) jsou způsob a četnost podání dány dle osoby určené pro vedení evidence za společnost.
Lhůtu pro podání kontrolního hlášení nelze prodloužit.
Pozor – pro kontrolní hlášení neplatí pravidla jako pro daňová přiznání – kontrolní hlášení nelze podat opožděně v rámci pětidenní bezpokutové lhůty, § 250 DŘ se totiž na kontrolní hlášení nevztahuje, neboť pokuty za pozdní podání jsou speciálně upraveny v § 101h ZDPH.
Rovněž nelze podat kontrolní hlášení prostřednictvím daňového portálu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení s tím, že k písemnému dodatečnému potvrzení dojde po této lhůtě. Obdobně jako u souhrnných hlášení je i kontrolní hlášení nutno potvrdit ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Jsou tím myšlena podání v případě, kdy podatel nemá datovou schránku ani elektronický podpis.

Jakým způsobem lze podat kontrolní hlášení?
Jedinou možností je elektronické podání datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Datovou zprávu lze podepsat uznávaným elektronickým podpisem, odeslat prostřednictvím datové schránky, podat s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, anebo lze učinit podání na daňovém portálu bez výše uvedených prostředků a dodatečně podání potvrdit písemně nebo ústně do protokolu do 5 dnů. Pozor – jak již bylo uvedeno výše – musí i toto potvrzení proběhnout ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení.
Pokud bude schválena novela ZDPH (sněmovní tisk 514 – zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb), bude platit, že v případě, že podání nebude učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, nebude toto podání účinné.

Co dělat, když plátce zjistí, že kontrolní hlášení podal chybně?
Pokud plátce zjistí, že kontrolní hlášení podal chybně – např. opomněl zahrnout nějaký daňový doklad, udělal chybu v pořízeném údaji apod. –, pak další postup závisí na tom, kdy tuto chybu zjistí.
Pokud chybu zjistí před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení, lze původně podané hlášení nahradit opravným kontrolním hlášením. K předchozímu podanému kontrolnímu hlášení se po podání opravného kontrolního hlášení již nepřihlíží, proto je nutné, aby opravné kontrolní hlášení obsahovalo veškeré údaje, nikoli jen zjištěné rozdíly.
Zjistí-li se nesprávnosti či neúplnost původního kontrolního hlášení až po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, je zákonem daná povinnost do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení. Rovněž následné kontrolní hlášení obsahuje kompletní údaje, nikoli pouhé rozdíly.

Jak reagovat na výzvu správce daně související s kontrolním hlášením?
Správce daně může plátce vyzvat k podání kontrolního hlášení ve dvou situacích. Buďto se správce daně domnívá, že plátce kontrolní hlášení podat měl a nepodal, pak jej vyzve k podání kontrolního hlášení, nebo se domnívá, že podané kontrolní hlášení není v pořádku, a tak vyzve plátce ke změně, doplnění či potvrzení původních údajů prostřednictvím následného kontrolního hlášení, popř. vyzve plátce k podání následného kontrolního hlášení.
Po obdržení výzvy má plátce k dispozici 5 dnů na to, aby na výzvu reagoval – buďto podáním kontrolního hlášení, nebo následného kontrolního hlášení.
Vzhledem k tomu, že sankce spojené s porušením povinností souvisejících s kontrolním hlášením jsou vysoké (viz dále), je potřeba na výzvu reagovat vždy a včas. Pozor – správce daně doručuje tyto výzvy elektronicky buďto prostřednictvím datové schránky, nebo veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátce za tím účelem uvedenou v podaném kontrolním hlášení (pokud nemá plátce zpřístupněnou datovou schránku), tj. na e-mail plátce. Takováto výzva zaslaná na e-mailovou adresu plátce se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně, u doručení do datové schránky platí běžná pravidla. Pokud plátce ví, že se nebude moci do datové schránky, příp. e-mailové schránky podívat delší dobu, bude vhodné zajistit přístup jiné osobě, která bude schopná na výzvu správce daně reagovat včas a zamezí tak zbytečným pokutám.
Může se stát, že plátce obdrží výzvu k podání kontrolního hlášení nebo následného kontrolního hlášení, i když si bude jist, že neučinil chybu a má své povinnosti splněny na 100 %. K tomuto může dojít např. tehdy, když plátce, odběratel, uplatní nárok na odpočet daně u přijatého plnění, avšak jeho dodavatel opomene uskutečněné plnění přiznat. V tomto případě se může stát, že správce daně, po porovnání údajů uvedených dodavatelem a odběratelem, v kontrolním hlášení zjistí rozdíl. Správce daně však neví, zda dodavatel opomenul přiznat daň anebo zda odběratel uplatňuje odpočet daně z fiktivního daňového dokladu. Proto pak může zaslat výzvu oběma plátcům. V daném případě plátce, dodavatel, splní svou povinnost a podá kontrolní hlášení, kde předmětné plnění uvede. Odběratel se však nemůže rozhodnout nereagovat na výzvu, i když vše uvedl správně. Podá následné kontrolní hlášení, kde pouze v položce Rychlá odpověď na výzvu zvolí z roletové nabídky volbu „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení” a vyplní číslo jednací výzvy ve tvaru 99999999/99/9999-99999-999999.

Jaké jsou sankce související s kontrolním hlášením?
Výše pokut v jednotlivých případech porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením:

1 000 Kč – pokud plátce kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by byl vyzván (je tím myšleno pozdní podání, když si opomenutí uvědomí plátce sám)

10 000 Kč – pokud plátce podá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván

30 000 Kč – pokud plátce nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení

50 000 Kč – pokud kontrolní hlášení nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně

do 50 000 Kč – pokud plátce na základě výzvy správce daně dle § 101g odst. 2 ZDPH nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení

Kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nesplněním povinností souvisejících s kontrolním hlášením, může obdržet pokutu až do výše 500 000 Kč.
O pokutě správce daně rozhodne platebním výměrem a pokuta bude splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: web, mfcr, ost.

  Novinkykulatý roh
01.01.2022: Minimální zálohy soc. a zdrav. pojištění 2021
Minimální záloha na sociální pojištění je 2.841,- Kč, na zdravotní pojištění je 2.627,- Kč.

16.11.2021: Minimální mzda od 1.1.2022
Na základě rozhodnutí vlády se od ledna 2021 se zvýší minimální měsíční mzda z 15.200,- na 16.200,- Kč a minimální hodinová mzda z 90,60 Kč na 96,40 Kč.

29.04.2021: Izolačka pokračuje do 30.6.2021
Senát schválil návrh na prodloužení vyplácení mimořádného příspěvku pro zaměstnance v karanténě a izolaci (tzv. izolačky) až do konce června letošního roku. Původní termín byl do 30.4.2021.

20.04.2021: Antivirus prodloužen
Vláda schválila prodloužení programu Antivirus do konce května 2021. Podmínky nároku na kompenzaci se nemění.

20.04.2021: ELDP za rok 2020
Do 30. května 2021 odevzdejte místně příslušné OSSZ/PSSZ evidenční listy důchodového pojištění zaměstnanců za rok 2020.

19.11.2020: Odklad EET
Zákonem 449/2020 Sb., který vyšel 2. 11. 2020, se odkládá povinnost evidovat tržby z 1. 1. 2021 na 1. 1. 2023.

depolama eşya depolama şehirler arası nakliyat pendik evden eve nakliyat başakşehir evden eve nakliyat sohbet istanbul evden eve nakliyat eşya depolama
gaziantep escort bayan gaziantep escort kayseri escort izmir escort